Tvorové (ne)dávné minulosti

---

Krysa buldočí [Rattus nativitatis]

Krysa kryse vlkem

V případě krysy buldočí (Rattus nativitatis) stačilo doslova pár let, aby se z hojného druhu stal druh vyhynulý. Zvrat v osudu tohoto hlodavce nastal v roce 1899, kdy na australském Vánočním ostrově přistál parník Hindustan a s ním mezi jinými pasažéry také krysa obecná (Rattus rattus).

Konec během čtyř let

Příjezdem krysy obecné se pro endemickou krysu buldočí zavřela pomyslná opona. Konkurenční přivandrovalec se totiž na ostrově nejen rychle zabydlel, ale také s sebou přivlekl parazitického prvoka Trypanosoma lewisi. Nemoc, kterou tento prvok způsoboval, se šířila prostřednictvím blech, a krysy buldočí proti ní nebyly imunní. Epidemie brzy zdecimovala celou populaci. Vyhynutí se datuje mezi rok 1900 a 1904.

Poslední ověřený záznam výskytu tohoto endemického druhu máme z let 1897 -1898, kdy ostrov navštívil paleontolog Charles William Adrews z Britského muzea. Ten zde ještě odchytil devět exemplářů. Když však roku 1904 dorazil na ostrov německý přírodovědec Richard Hanitsch, nemohl již žádné exempláře původních druhů krys najít. Spolu s krysou buldočí vyhynula totiž také krysa Maclearova (Rattus macleari), a tak se na ostrově dařilo již jen nepůvodnímu obyvateli – kryse obecné.

Nezáviděníhodný primát

Krysa buldočí měla krátký ocas a silné nohy, které jí dobře sloužily při hrabání. Její lebka je popisována jako obzvlášť malá, štíhlá a subtilní. K vidění bývala v norách nebo v jejich okolí a na rozdíl od krysy Maclearovy nelozila po stromech. Andrews o krysách buldočích píše: „Zdá se, že žijí v malých koloniích v norách, často mezi kořeny stromů, a příležitostně se mohou vyskytovat v dlouhých, dutých kmenech padlých nebo napolo shnilých ságových palem. Jejich potrava sestává z divoce rostoucích plodů, mladých výhonků a, dle mého názoru, kůry některých stromů.“ Krysa buldočí je prvním druhem, u něhož bylo vědecky dokázáno, že vymřel výhradně v důsledku rozšíření nemoci.

Jediná lokalita výskytu krysy buldočí i krysy Maclearovy se nacházela na Vánočním ostrově, který územně patří k Austrálii.

---

Článek mohl být uveřejněn s laskavým svolením časopisu Příroda (vydavatelství Extra Publishing).
Autor: Zuzana Teličková (Příroda 2014/10)

Ilustrace: John Gerrard Keulemans & George R. Waterhouse. Na ilustrace se nevztahují autorská práva.